• O vodáctví – Mistr Sun (300 př.n.l. )

    Komentáře nejsou povolené u textu s názvem O vodáctví – Mistr Sun (300 př.n.l. )
    27.7.2012 /  Poezie, Příroda

    O vodáctví – Mistr Sun (300 př.n.l. )

    (Oldřich Král – Mistr Sun O válečném umění/Dokořán2008)
    (Jiří Kolář – Mistr Sun O básnickém umění/Dokořán 2008)

    Vodáctví přiblíží tě k dětství
    postaví doprostřed tvých přátel
    v lůně přírody
    tváří v tvář životu i smrti.

    Pět vláken spřádá osnovu:

    První jmenuje se Řeka,
    druhé Nebe
    třetí Země
    čtvrté vodáctví
    a páté metoda.

    Je to zvolená Řeka – tedy cesta,
    která spojuje tě s lodí, přáteli, s krajinou,
    lesem, vodou, s tebou samým..

    Vládnoucí Nebe
    proměňuje Jin a Jang
    přináší zimu i horko
    sucho a déšť
    den a noc..

    Je to Země, která pečetí
    výšku hor a stromů nad tebou
    hloubku vod pod lodí,
    divoké peřeje řeky
    i úmor vod stojatých.

    Je to vodáctví, které znamená
    znalosti moudrost spolehlivost lidskost
    srdnatost a obětavost.

    Je to konečně vodácká metoda
    jež dává vodítko jak k zásobám,
    tak i k dennímu řádu – kdy jak a co dělat
    jak se chovat v opakujících se situacích.

    Za výjimečných situací klaď sám sobě nástrahu
    předstírej zmatek a sám si zasaď ránu.
    Nevyhýbej se síle a dráždi sebe zuřícího..
    Zároveň však podlamuj vlastní odvahu
    a kroť i tu nejmenší domýšlivost.
    V dovednosti uměj neumět,
    každodenní posvěť svátečností.

    Jestliže se vodákovi nedostává svěžesti
    nebo přežene-li na řece či při pití své tempo
    pak bude pracovat s námahou
    jeho prožitek zchudne
    a šest desetin darů padne skrz zborcení smyslů
    uštvané vnímavosti – poničené citlivosti.

    S vlastní neporušenou estetikou a liturgií
    můžeš čelit celému světu aniž otupíš svou mysl
    a tvůj úspěch bude úplný,
    to je způsob jak jezdit vodu důmyslně.

    Zkoumaje cesty vodáctví
    nalézáme pět podmínek:

    Kdo ví
    koho si brát za vzor a koho ne
    dojde k cíli

    Kdo ví
    jak jet to či ono
    dojde k cíli.

    Kdo ví
    jak pozitivně prodchnout celou vodáckou výpravu jedním duchem
    dojde k cíli.

    Kdo je ve střehu
    a umí přijímat různá překvapení
    dojde k cíli

    Kdo má pod kůží samu podstatu vodáctví,
    ten se vším smířen
    dojde k cíli

    Neboť znakem umění není dojatý umět
    zvednout kdejaký zvadlý podzimní list,
    znakem jasnozřivosti není vidět Měsíc a Slunce
    a znakem vnitřního sluchu není slyšet hromobití.

    Vodák ve dne žije lyrikou a dramatem řeky,
    které se nevzdálí ani v mýtech noci
    ve lstech a démoničnosti snů
    i myšlenek na zrození a smrt,
    a chce li odolat řekou zpívanému náporu času
    pak musí chápat náraz hutného na měkké
    i protipól plného a prázdného
    touhu mystického po reálném.
    Může se setkat s nevyslovitelným
    avšak pravého poznání dosáhne jedině když
    dokáže uchovat tajemné tajemným
    snové snovým
    skutečné skutečným..

    Toto mistrně prožito
    je nevyčerpatelné jako Nebe a Země
    nekonečné jako voda krásné řeky.
    Určitě ne mělké jako civilizace lhářů
    nebo jako moderní město a život v něm..

    Uprostřed vodácké vřavy
    ve zdánlivém chaosu – je chaos vyloučen.
    Vědomý zmatek je plodem dokonalé kázně,
    vědomé násilí jest řádem..
    Ó umění jemného utajení!
    Tebou se stáváme neviditelnými..
    Ó božská záludnosti!
    Tebou se stáváme neslyšitelnými..

    Zpíváme – aniž nám může kdo bránit!
    Voláme – aniž nás může kdo slyšet,
    neboť rychle a klikatě unikáme
    a nikdo nás nedostihne!
    Jednota a stmelenost vodácké party
    je na všechno ten nejúčinnější lék
    zůstávejme celiství a stmeleni v jediný šik..

    Měň pohled nazírání
    neboť podmiňuje-li krásu věčnost
    podmiňuje ji i proměnlivost..
    Věčnost poetična a proměnlivost magična.

    Nenajdeš nikoho
    kdo by neviděl démoničnost tebou dosaženého
    nikdo však nepochopí
    jak jsi svého umění nabyl..

    Způsob tvého umění buď jako voda,
    které je dáno snést se z nebe na temena hor
    zčerstva spěchat dolů a hladit a drásat
    a vnikat všude.

    Pravidlem peřeje a šlajsny je přijmout rozkaz od sebe sama.
    Nejprve však prohlédnout si ono nebezpečí,
    najít říční proudnici a na jejím konci v bezpečí a míru mít svůj cíl.

    Pak uvolněn a rovně vejít ve styk s první vlnou
    všechny situace řešit postupně jak přicházejí,
    ale nespustit z mysli ani ze směřování konečný cíl,
    zvažovat nebezpečí zkratek a vyhýbat se oklikám
    protože, když už se příď lodi příliš odchýlí od cíle
    pak proud zle udeří v jeden bort a kameny zas v druhý bort..
    Nesnáz všech těchto pohybů je ve změně chaosu v obřad
    a všednosti v slavnost.

    Intuice může ochabnout, rozvaha otupět..
    Svěžest není jenom znamením dobrého začátku
    ale také uspokojivého konce,
    to je tajemství jak si počínat s náladami.

    Trvat v kázni a klidu, když se v člověku zvedne nepokoj a nespokojenost, zmatek a pozdvižení
    To je umění převahy ducha!
    V naprosté kázni čekat na chaos – v tichosti čekat na ryk
    Tak ovládáme srdce!
    U cíle čekat vzdálené, v pohodlí čekat znavené, sytý čekat hladové
    Tak ovládáme síly!

    Jsou řeky a cesty po kterých se nedáš
    jsou jezy které nesjíždíš
    jsou místa kterým se vyhneš
    jsou lidé s nimiž nepůjdeš
    jsou rady kterých neuposlechneš!

    Rozvahou každého vodáka
    prostupují myšlenky na výhodu a nevýhodu.
    Bere-li v potaz výhody, splní spolehlivě každé poslání
    Bere-li v potaz nevýhody, vyvaruje se mnoha pohrom

    Vždyť naše přirozenost spěje dolů do temnot
    noc je nám dána smrtí..
    Domáhejme se proto vrcholů, domáhejme se světla.
    Takto si počínaje domůžeš se rozlehlosti světa
    a životodárnosti slunce.

    Co je skutečnost a co sen?
    Sen a skutečnost se nenávidí, ale kdyby pluly na jedné lodi
    a přepadla je peřej nebo bouře, přispěchají si na pomoc,
    jako levá ruka pomáhá pravé..

    A proto pravím:
    Nestačí spoléhat jen na křídla snů
    Nestačí spoléhat jen na nohy skutečnosti
    Nutno dosáhnout, aby si sen a skutečnost
    byli bratry v odvaze i v strachu.

    Osvíceným vodákem a moudrým člověkem
    je v pravdě ten, kdo vytrvale kráčí po cestách srdce
    a tím dovede po čase číst z nejemnějších znamení
    řeky, přírody, žití, i osudu..
    Tak se časem dopátrá velkých tajemství stvoření
    neboť mu k tomu dopomáhá sám život..

    To vše najdeš sám v sobě
    při plavbě
    na krásné řece

    „…neboť jít nejdál
    znamená se vracet!“
    Lao-c’

    Posted by marcello @ 16:25

Comments are closed.