každý den nové starosti
každý den noví lidé
kůže na rukách tvrdne
z očí se ztratil nepřítomný výraz
ústa jenom opakují
co bylo již dříve řečeno

prázdnota se zaplnila
není odkud čerpat

---

Permalink 0 comments

netopýr ještě loví můry
Ty stojíš za oknem a čekáš na vlak, který mne odveze pryč
pak půjdeš spát
a ve Tvých snech budou koleje a přistávací dráha
hotely a lidé, které ani jeden z nás zatím nezná
věže a ulice města žijícího v jiném čase

až půjdeš do práce
budeš už vědět vše
co já budu teprve tušit

---

Permalink 0 comments

Sedím v Tallinu v Internetové kavárně. Za zády mi běží televize a každé zhruba půl hodiny zazní: "... Maček ... Rátč ..." Ohlédnu se a na obrazovce se fackují čeští politici. Poprvé mě to pobavilo a upozornil jsem na to italského kolegu, ale ten jenom mávl rukou, že je to prý slabota, to že u nich mají každou chvíli.

Teď už mi to ale začíná lézt na nervy. Mě opravdu nezajímá, jak se v Česku fackují politici. Navíc začínám mít celkem obavu, že až v pozítří budu mít přednášku, tak ještě neřeknu ani slovo a lidé už se budou svíjet smíchy pod stolem. Budou na mě ukazovat prstem a vykřikovat "Maček, Rátč, ha ha ha,..."

---

Permalink 0 comments

mravenec kouše do užovky
užovka zasyčí
zlostně, jak špunt od sodovky

---

Permalink 0 comments

překladatel haiku
by neměl překládat slova
ale haiku

---

Permalink 0 comments

Narazil jsem na zajímavý článek: &quot;<a href="http://www.agronavigator.cz/default.asp?ids=0&ch=1&typ=1&val=39988">Když sklízecí mlátička řídí a myslí</a>&quot;. Ještě zajímavější než název je úvod článku:<br /><br /><span style="font-style: italic;">&quot;Přes podporu elektroniky je řidič při sklizni sklízecí mlátičkou stále více omezujícím faktorem. Jeho koncentrace v dlouhých dnech sklizně polevuje. Důsledky: promarňuje výkon, neudržuje žací mlátičku v rozsahu vytížení a při jízdě nepřesně navazuje na předcházející jízdy.&quot;</span><br /><br />A tak si říkám, že je na čase ten rušivý faktor zrušit. Pak bude možné dosáhnout výkonů zatím netušených.<br />

---

Permalink 0 comments

poezie je cesta
která nám umožňuje
měnit slova ve vůni

---

Permalink 0 comments

jednou napíšu báseň velkými písmeny
bude tak důležitá
že změní dějiny

---

Permalink 0 comments

tak to vidíš Mici
ráno's utekla svojí mámě Sáře
a večer už ležíš
mokrá
na bílé plné čáře

---

Permalink 0 comments

jsi v mých snech
přes den tě rozum vypudí
ale ráno jsem tebou opět plný

---

Permalink 0 comments

dívám se do slunce
avšak ve mně je tma
slyším dunění bouře
ale na mé tělo nedopadne jediná kapka
vnímám koruny stromů tančící ve větru
ale žádný z mých vlasů se ani nezachvěje

je to tak
jsem mrtvý
jako bych nikdy nebyl

---

Permalink 0 comments

odrážíš se v kapkách vody
které padají
válí se po zemi

na konci řeky
maličký domek
čeká

je prázdný
roky tam už nikdo nebyl
touží po lidských hlasech

---

Permalink 0 comments

ještě spí
nevnímá počátek ani konec světa
ve snu plném květin
se prochází lukama

až vstane
protře si oči
a nebude vědět nic
o snu plném květin

---

Permalink 0 comments

dokavaď běžím
necítím žár spáleniště
jakmile se zastavím
požár propukne

---

Permalink 0 comments

volám Tě
pokud mě slyšíš
odpověz

---

Permalink 0 comments

rčení Prach jsi a v prach se obrátíš
není nic jiného než propaganda výrobců spaloven
my kompostáři víme, že Vše živoucí počíná i končí v kompostu

---

Permalink 0 comments

ten kdo chce udělat něco dobrého pro lidi
obvykle brzy pozná
co je v lidech špatného

---

Permalink 0 comments

auta ječí
kolo mlčí

---

Permalink 0 comments

Proč se vše tak rádo opakuje? Před třemi lety jsem při své cestě do práce narazil na čerstvě zajetého ježka. Včera jsem po dlouhé době opět jel stejnou cestou a téměř na tom samém místě jsem potkal další "ještě teplou" mrtvolku malého bodlinatého zvířátka. Včerejší ježek nebyl tak znetvořen, jako ten z roku 2001. Měl "jenom" velkou otevřenou ránu od krku až do půlky hrudi.

Nevím, zda je to běžné, či jde jen o moji úchylku, ale pokaždé, když se setkám s něčím, co mnou otřese a zároveň s tím nemohu nic dělat, tak se začnu ptát sám sebe:

• Je to snad upozornění, abych jezdil na kole opatrněji?
• Nebo jsem měl splnit ježkovo poslední přání, aby nad jeho tělem alespoň jeden člověk zaplakal?
• Je to výzva, abych byl nesmlouvavější vůči autům?
• Nebo je to jen náhoda? (Prostě se na tom místě rodí příliš mnoho ježků a jezdí nevšímaví řidiči.)

Dnes ráno jsem se málem čelně srazil s autem (dostal jsem se do protisměru, když jsem se vyhýbal retardéru). Vím, že někdy jezdím po Praze dost riskantně. Je v tom asi směs adrenalinu, nerozvážnosti, touhy po svobodě a protestu proti vůči cyklistům dosti málo přátelskému prostředí.

Když tak nad tím nyní přemýšlím, tak si říkám, že možná mi přece jen ten ježek chtěl říct: "Neblbni. Máš sice helmu, ale podívej, jak mně pomohly moje bodliny."

---

Permalink 0 comments

pozdrav Slunci
odrážejícímu se
od protějšího paneláku
to je ráno
na Proseku

---

Permalink 0 comments